Historie obce
V dávném středověku se při řece Opavě dařilo chovu bobrů. Zeměpanští bobrovníci chovali bobry také na umělých stavech a v katastru obce si postavili osadu, která odtud dostala svůj název.
Při dělení Opavska mezi syny vévody Mikuláše II. v roce 1377 Bobrovník náležel vlastníkům hradu Landek a tato zpráva je první písemnou zmínkou o existenci obce. Pevný hrad Landek byl ale při ničivém tažení černé roty Matyáše Korvína v srpnu 1474 dobyt a zcela zničen. Sídlem landeckého panství se stal Hlučín a k němu příslušely i Bobrovníky. Při sepisování karolínského katastru za Františka Řehoře hraběte Gianini, majitele hlučínského panství, měly Bobrovníky 10 poddaných, z toho 7 sedláků a 3 zahradníky, stejně jako v roce 1783.
Podstatnou správní změnou prošly Bobrovníky v roce 1832, kdy se staly součástí hošťálkovického panství. Hošťálkovice až do roku 1809 byly součástí panství hlučínského a teprve potom se staly samostaným statkem. K tomuto statku vlastník Antonín Josef Römisch v roce 1842 přikoupil Bobrovníky spolu s Lhotkou, Ludgeřovicemi, Markvartovicemi, Petřkovicemi od hlučínského panství.
Dalšími vlastníky Bobrovníků a uvedeného statku se v r. 1847 stali Rotschildové. V roce 1843 měly Bobrovníky svobodnou rychtu a 38 domů, v nichž bydlilo 205 obyvatel. Hošťálkovická vrchnost měla v Bobrovníkách panský dvůr. Škola v obci vznikla v r. 1841, školní budovu získala v r. 1880. Po připojení k ČSR měly Bobrovníky rozlohu 161 ha, 552 obyvatel, 71 domů, hájovnu, dvůr náležející k hošťálkovickému statku, celnici, restauraci, obchod a provozoval zde činnost český hospodářský spolek. Oddělenými částmi obce byly samotné skupiny chalup zvané Malánky a Staré dominium.
Katastr Bobrovníků má nejvyšší nadmořskou výšku z celého hlučínska 321 m.n.m, a to rozhodlo o stavbě televizního vysílače, z něhož 31.12.1955 začalo vysílat ostravské studio jako druhé v republice.
Dne 1.7.1975 byly Bobrovníky připojeny k Hlučínu a staly se jeho městskou částí.